Zamyšlení nad minulou sezónou

Kombinace bydlení na pokraji národního parku Fiordland a pravidelného cestování po celém Novém Zélandu (jako průvodce i soukromě) se mi stala skvělým životním stylem o kterém jsem snad nikdy nesnil.

I když jsem Nový Zéland projel a prochodil mnohokrát, doposud jsem se ho dostatečně nenabažil. Naopak, čím lépe některé místa znám, tím více je chci hlouběji prozkoumat. A pak z pohledu fotografa to je ideální příležitost jak poznat svůj objekt, který chci napasovat do hledáčku fotoaparátu. Mé cesty a výlety nejsou zaměřené na focení, jejich primární účel bývá jiný - ať je to turistický zájezd, pěší turistika v horách, projížďka na kole, plavba po jezeře na kajaku, dobrovolnická práce - kontrola pastí v horách, atd., ale fotoaparát si téměř vždy beru sebou. Někdy foťák nevytáhnu z brašny, některé okamžiky si naopak přeji mít alespoň hodinu času abych si mohl užít místo a vystihnout vhodný záběr. Tam kde to lze se snažím najít netradiční úhel pohledu, který jsem zatím nenašel na obecně dostupných fotografiích. Je to výzva, která mě baví. Musím být kreativní, zejména v místech jako je Milford Sound, Te Anau nebo Queenstown, kde tytéž místa fotí stovky profesionálů a statisíce turistů. Hodně mě baví nálady a proměny počasí - pak i všední záběr dostane punc výjimečnosti. Obvykle se k takové atmosféře dostanu náhodou, shodou okolností, a proto je třeba mít fotoaparát rychle po ruce a jednat. Nevěřím na pravidla, fotím podle instinktu, někdy se povede skvělý snímek proti všem fotografickým poučkám uprostřed dne za ostrého slunce.

Musím zmínit, že k zálibě jako je focení je třeba mít velice tolerantního partnera. Přítelkyně na mě naštěstí trpělivě počká. Často s knížkou v ruce, počká až nafotím nenadálou zajímavou scénu během našeho výletu a jedem dál. Do cíle naší cesty pak dorazíme se zpožděním...

Snažím se využívat předností fotoaparátu. Po Sony A55 jsem si pořídil A99 a nemůžu si jej vynachválit. Přestože jsem A55 měl rád, pak se nemůže většímu a novějšímu sourozencovi rovnat. Mám hodně špatné zkušenosti s novozélandským zastoupením Sony (bohužel na NZ neexistují zákony na ochranu spotřebitelů jako v EU). Můj A55 je nedodělek, někde za větší teploty asi zlobí spoje a foťák se pak chová nepředvídatelně. Ale na NZ záruku to nestačí... navíc foťák po x urgencích “opravili” třeba až po 2 měsících - hrůza. Takže nyní vím, že ho nesmím nechat dlouho zapnutý a ideálně nepoužívat - “skvělý” servis!

Život na Novém Zélandu miluji pro jeho přírodní krásy a fajnové lidi. Ale těch přírodních krás a hlavně původní a čisté přírody mnohde ubývá. Nový Zéland má jedny z nejvíc znečištěných řek na světě, navíc kvalita vody se stále zhoršuje. Nevím proč si nedokáže vzít příklad z jiných zemí, třeba z Evropy, kde se nyní vynakládají ohromné sumy peněz na vyčištění vodních toků. Tady dosud na mnoha místech čisté jsou, ale jak dlouho? Přestože se Nový Zéland zdá navenek čistý a zelený, opak je v mnoha místech pravdou. Na farmách a pozemcích současných a bývalých továren čeká mnoho ekologických bomb na objevení. Mnohde se o nich ví, ale současná novozélandská vláda jako pštros strká hlavu do písku a nechce je vidět. Navíc je otevřená k “privatizaci” národních parků. Potichu připravuje půdu pro těžbu čehokoliv co přinese peníze, rozuměj zisk nadnárodním koncernům, pak nám tu pro další generace zůstane jen vytěžená jáma... Dnes je jen málo míst na světě s tak zachovalou původní nemodifikovanou přírodou, jako na Novém Zélandu, zatím...

Tak doufám, že i do budoucna budu míst stále co obdivovat, užívat si focení a snad i vám čtenářům budou moje fotky inspirací k cestě na Nový Zéland.

Přeji vám dobré světlo!

Martin